Food not Bombs
Programové prohlášení FNB
Proč vaříme vegansky?
FNB u nás
FNB v USA

Food not Bombs ve Spojených státech

Poslední roky jsou obdobím, ve kterém čím dál tím více úřadů v městských správách v USA získali politici známí svými konzervativními názory. S tím je spojené vážné zesílení tlaků namířených proti bezdomovcům. Roste počet měst zavádějících restriktivní zákony zabraňující např. získávání brigád, které jsou jediným možným zdrojem výdělku pro zbavené práce a domova (San Francisko, New York), anebo žebrání v centrech byznysu (Seatlle, Santa Cruz). Čím dál častěji se koná napadání provizorních útočišť bezdomovců (New York, Los Angeles, San Francisko). Tato válka s bezdomovci se opírá o egoistický způsob myšlení: co oko nevidí, to srdce nebolí. Městské rady si myslí, že když odsunou z center měst lidi spící na ulicích, přinese jim to politické vítězství. Takovému pojímání věci pomáhá nátlak ze strany skupin svázaných byznysem, jejichž členové jsou schopni vést skutečné války o každý kousek volného prostranství v centru měst. (Když nejsou sto najít pravdivé příčiny společenské nerovnosti, myslí si politici a nejbohatší byznysmeni, že vytlačení bezdomovců do labyrintů kartónových domů a jejich zatížení represivním sociálním systémem jim dovolí bezbolestně vyřešit jejich vlastní ekonomické spory s malými podniky a s lidmi z turistické branže.) Izolace bezdomovců na špinavých předměstích by také měla zkrotit jejich stálé požadavky na snížení nájemného, posílení sociální ochrany a zabezpečení práce.

FNB je pro bezdomovce první a nejčastěji jedinou linií obrany před útoky tohoto typu. Pokud v Miami a New Yorku byla počata činnost oficiální cestou, tak se v jiných městech válka rozběhla na ulicích. Aktivita FNB - rozdávání jídla na místech, kde se shromažďují bezdomovci - pomohla současně prolomit vzájemnou nedůvěřivost i zabezpečit přístup lidí na veřejná místa.

Je ale i druhá strana této mince: skupiny FNB se staly oblíbeným objektem policejních útoků - dělo se tak mimo jiné v Seatllu, Santa Cruz, Ft. Worth, Berkeley či Salt Lake City. Lépe organizované skupiny byly pronásledovány s často ještě větší zaujatostí.

Neustálé represe v San Franciscu

Od roku 1988 hledá městská správa v San Franciscu způsob jak zastavit činnost FNB, což do roku 1995 vypadalo tak, že bylo zatčeno více jak 725 osob. Důvody k zadržení byly různé - chybějící povolení k rozestavění stolků na náměstí, k rozdávání letáků, a nejčastěji používaný důvod - chybějící povolení k sanitární kontrole potravy a povolení na její rozdávání v parku. Přes to, že v létě 1988, po více jak 100 zatčeních a nepříjemných názorech tisku, se městská správa rozhodla vydat všechna potřebná povolení, válka se nezastavila. Když se město rozhodlo přiostřit politiku vůči bezdomovcům, byla pozastavena všechna povolení a zesílila vlna zatýkání - tehdy do akce vstoupil tisk a veřejné mínění, a všechno se vracelo do normy.

Nejčastějším argumentem, který městské správy používaly v televizních a rozhlasových diskusích a v soudních sálech bylo chybějící osvědčení o sanitární potřebě. O tom, že to byl jen oficiální argument, svědčí výpověď jednoho ze šéfů místní policie Dennise Martela, která se objevila v jednom z televizních programů: „Hlavním cílem FNB není rozdávání jídla, ale popularizování anarchistických názorů, což nemůžeme povolit.“ V kontextu této výpovědi je jasné, že celá činnost policie a městských správ pramení z čistě politických popudů.

Prezident San Franciska Frank Jordan vyhlásil v říjnu 1993 nový program zvýšení životního standartu jehož výsledkem mělo být mimo jiné trestání za pití alkoholu na veřejných místech či pouliční prodej. Již v krátkém čase bylo až 5000 osob potrestaných za spaní v parcích, policie ničila majetek bezdomovců, buldozery srovnaly jejich provizorní kartónové domy se zemí. O několik dní později provedla policie množství domovních prohlídek aktivistů FNB - zabavila potraviny a samotné aktivisty pozatýkala. Za mřížemi se ocitlo skoro 300 osob, jejichž jedinou vinou bylo bezplatné rozdávání jídla! Ovšem nejen zatýkáním bojuje policie s aktivisty FNB - došlo i k bití a sexuálnímu napadnutí, konfiskaci aut, nářadí a knih, hrozbám a pokusům o zastrašování.

Skupina FNB vyzkoušela různé nenásilné způsoby, aby se zbavila tlaku ze strany policie a městské správy: soudní procesy, sbírání podpisů pod petice, vyvíjení tlaku na městské správy, státní, federální a městské funkcionáře, získávání podpory v mezinárodních organizacích zabývajících se lidskými právy a tak dál, a tak dál. Nadále se aktivisté vyvíjející činnost přímo na ulici a v parcích setkávali s mnohými projevy agrese a bránění v jejich činnosti. Přesto začali rozdávat jídlo každodenně - uznali, že pokračování v přímých akcích je nejdůležitější cíl jejich činnosti, a že i přes sílící tlak ze strany establishmentu nesmí zapomínat na ty, kteří je potřebují. Pro všechny bylo jasné, že FNB tu existuje proto, aby rozdávalo jídlo a ne proto, aby se pouštělo do sporů s policií a médii. Toto rozhodnutí nedovolilo městským správám ani na chvíli se těšit z vítězství představujícího odloučení bezdomovců od jejich materiálního a ideového zřídla, právě naopak, vlna boje bezdomovců o jejich práva stoupla. Svého času se pokusilo město získat kontrolu nad činností FNB navrhujíc jim pronajmutí několika jídelen. Aktivisté si uvědomili, že by to omezilo možnost některých lidí v přístupu k jídlu a systematicky odmítali. Organizace existuje kvůli tomu, aby vedla opravdu účinné akce masového charakteru, a ne aby podporovala mentalitu boháče rozdávajícího chudým. Všechny oficiální sociální programy týkající se nezaměstnanosti se opírají o předpoklad, že nezaměstnaní jsou zločinci, které je třeba trestat kdykoliv poprosí o pomoc. Tyto programy popírají tezi o politickém základě nezaměstnanosti tvrdíc, že to není problém společenský, ale soukromá věc některých lidí

Naštěstí se vedle mnohých odpůrců FNB začínají objevovat i příznivci této organizace. Členové Korporace advokátů, Odborového svazu pracovníků hoteliérství a gastronomie, Federace černých odborářů a jiných organizací ze San Francisca se aktivně účastnili činnosti FNB, navzdory zákonům a vyhrožování. Mimo rozdávání jídla se dobrovolní aktivisté často věnují rekonstrukci a obsazování opuštěných nemovitostí, obnově a využívání prostor městské zeleně i zakládání pirátských rozhlasových stanic.

Na konci roku 1992 začali členové FNB ze San Franciska společně s lidmi z Koalice pro bezdomovce aktivní squaterskou kampaň pod názvem Homes Not Jails (Domy místo cel). První budova byla obsazena před svátkem díkuvzdání (poslední čtvrtek listopadu 1992). Již v krátkém čase se objevily velké zjevné squaty a menší budovy tajně obsazené. Squaty jsou nejen bezplatným místem ubytování pro mnohé chudé lidi, ale také vynikajícím podhoubím pro organizování jiných aktivit. Akce tohoto typu výborně ukazují, že tisíce lidí by nemusely spát na ulici, kdyby nebyla politika těch, kteří se zabývají nemovitostmi, vedená do absolutního přeceňování cen bytů a nájemného. Tyto akce úplně potírají oficiálními kruhy podporovaný mýtus příčin bezdomovectví, ukazujíc lidem zbavených ubytování, že mohou bojovat za změnu své situace a nejen bezradně čekat na almužnu. Na získání tohoto efektu byly datumy akcí záměrně vybírané ve dnech, kdy fronty v místech podpory pro bezdomovce byly nejdelší. Byly to dny jako svátek díkuvzdání a štědrý den.

Alternativní centra už dávno ztratila naději, že budou oficiální média zřetelně poukazovat na jejich činnost, proto aktivisté z FNB vybudovali vlastní vysílače UKF a krátkovlnné vysílače, aby pirátská radiosíť mohla informovat všechny o krocích organizace. Nyní funguje v San Francisku několik nelegálních stanic založených lidmi z FNB a kruhy s nimi svázanými, které si vyměňují pásky a zkušenosti. Činnost tohoto typu dovoluje propagovat ideje FNB a dokazuje, že radiovlny by měly být opravdu veřejné a dostupné pro všechny. V současné situaci, kdy je éter čím dál víc monopolizovaný velkými organizacemi spojenými s vládou, se stává vedení tohoto typu činnosti důležitým na území celých Spojených států.

Další forma aktivity je věnování se zeleni. Lokální skupiny často obhospodařují zanedbané parky a městské zahrady. Dovoluje to sjednotit lidi, ukazuje jim to hodnotu společné práce a reálné možnosti dosažení vyznačených cílů. To je další způsob tvorby aktivních sehraných skupin, tak potřebný pro činnost jiného druhu. Je to též další cesta přebírání kontroly nad částmi měst od městských správ.

Vše ukazuje na to, že jedním ze způsobů na realizaci společných změn je tvorba fragmentů skutečně fungujících způsobem, jakým by měl fungovat celek.. Bezplatné rozdávání potravin si v San Francisku vynutilo vydávání milionů dolarů na zatýkání, represe a soustavnou válku s nenásilně orientovanými aktivisty.

Podle článku Alexe Vitallea a Keitha McHenryho z roku 1995 zpracovala Zuzana


back